Kypr 2019
Nemáte v zimě na Krkonoše? Zaleťte si na Kypr!
Nízkonákladová společnost Ryanair se letos skutečně překonává a to jak množstvím nových destinací tak i cenami. Jednou z lednových lahůdek byla zpáteční letenka z Bratislavy do kyperského Paphosu za 23 €! Z množství termínů jsme si s Luckou nakonec vybrali pobyt od středy do neděle.
Auto jsme ve tři hodiny ráno zaparkovali u bratislavského letiště na osvědčeném místě, deset minut chůze od terminálu. Mrzlo až praštělo, v moderní letištní hale však bylo příjemně a v pohodě se nám zde podařilo na pár hodin usnout. Ryanair bohužel opět zmenšil rozměr svých palubních zavazadel přepravovaných zdarma (40x25x20cm), takže jsem na palubu letadla vstupoval oblečený asi do deseti vrstev, s holicím strojkem a obloženou houskou v jedné kapse a pantoflemi v druhé.. Rozměry zavazadla však nakonec nikdo nekontroloval.
Kypr nás uvítal nádherným slunečným počasím a osmnácti stupni Celsia. A takhle nám to vydrželo po celou dobu! Z letiště se dá do 10 km vzdáleného Paphosu (bývalé hlavní město a Evropské město kultury pro rok 2017) dostat autobusovou linkou č. 612 a to za pouhých 1,5 €. Ubytování jsme měli zajištěno jenom kousek od nádraží Kato Paphos (a 200 metrů od moře) v hotelu Basilica Holiday Resort. Dvoulůžkový, velmi prostorný apartmán s kuchyňským koutem, balkonem a koupelnou, vyšel na 640 Kč za noc (ubytování se dalo sehnat i levněji, ale tento hotel měl geniální polohu a poměrně slušné hodnocení).
Odpoledne jsme strávili procházkou po městské pláži, prohlídkou přístavu a také hradní pevnosti, která se nachází přímo u moře.
Druhý den jsme chtěli navštívit místo, kde se podle pověsti zrodila z mořské pěny bohyně krásy, lásky a plodnosti Afrodita. Afroditina skála (Petra tou Romiou) se však nachází od Paphosu poměrně daleko – asi 25 kilometrů. Pěšky bychom to nezvládli, půjčit auto jsme si kvůli řízení vlevo netroufali (byť ceny jsou přes zimu velmi příznivé). K našemu velkému překvapení jsme však zjistili, že z autobusového nádraží tam jezdí každé dvě hodiny přímá linka č. 631 a to za cenu městské dopravy! Tedy jedna cesta = 1,5 € (nebo lze koupit celodenní jízdenku za 5 €).
Nádraží Kato Paphos je maličké, má pouze tři dobře označená nástupiště a čekárnu s toaletami. Pro turisty zde mají vylepené přehledné informace v angličtině. Jízdní řády jsou však k dispozici pouze na nádraží, na jednotlivých zastávkách jsme je hledali marně. Jízdenky se kupují u řidiče, nastupuje se předními dveřmi. Všechny zastávky jsou na znamení. Během naší první cesty dokonce přišel revizor, ale zdálo se, že kontroluje spíše řidiče (spočítal všechny cestující, potom něco hledal v zařízení které tiskne jízdenky a chvíli se s řidičem dohadoval).
Petra tou Romiou je za mě nejkrásnější místo, které jsme na Kypru viděli. Skály vystupující z vody jsou velmi fotogenické, rovněž tak navazující oblázková pláž a okolní kopce, kde je vyznačeno několik turistických cest s pěknými výhledy na moře. Pláž je s parkovištěm propojena podchodem pod silnicí, na parkovišti nechybí obchod se suvenýry a občerstvením. Byli jsme tu téměř sami. U vstupu na pláž jsme objevili keř, hustě ověšený proužky látek či kapesníků. Jedná se prý o řecký zvyk, kdy lidé věří, že po uvázání takové mašle jim patron daného místa splní jejich přání.
Na pláži jsme se s Luckou na chvíli rozdělili, neboť jsem se chtěl podívat až k místu, kde je pláž ukončena skálou zasahující do moře. Když jsem tam došel a zjistil, že skálu opravdu nejde obejít, nenapadlo mě nic lepšího, než na ni zkusit vylézt (cca 12 metrů) a podívat se, co je za ní. Nahoru to šlo zpočátku docela snadno. Když mi chyběly poslední metry, podíval jsem se ale pod sebe a zjistil, že dolů to bude problém.. A protože jsem se dolů bál, řekl jsem si (i když skála začínala být čím dál hladší), že bude lepší vylézt až na vrchol a odtud přejít na okolní kopce nebo slézt druhou stranou. Když se mi to podařilo, čekal mě šok. Vrchol skály byl tak úzký, že se na něj vůbec nedalo dostat, natož abych po něm mohl někam jít.. Pohledem dolů jsem se ujistil, že moje situace je ještě mnohem horší než před chvílí a sestup rozhodně nemohu zvládnout živý. Široko daleko nikdo, jenom hučící moře..
„Ty vole, tak já nakonec umřu na Kypru! No ale mají to tady pěkný“, běželo mi hlavou.
Když jsem si vynadal všemi výrazy, které jsou pro to určené a odrazil nastupující paniku (mám navíc fóbii z výšek), určil jsem si sestupovou trasu, u níž byla alespoň nějaká šance na přežití (se zlomeninami obou nohou jsem počítal najisto a zdálo se mi to vzhledem k situaci přijatelné). Nevím jak, ale nakonec jsem z té skály slezl bez jediného škrábance. Klepal jsem se ovšem víc, než auto jedoucí po D1.
Další den jsme dopoledne zajeli autobusem č. 615 do Korálového zálivu. Ten se rozprostírá asi 15 km severně od Paphosu. Přes léto je tu hlava na hlavě, ale v lednu naprostý klid. Pláže nejsou moc uklizené, většina obchodů a hotelů zavřená. Působilo to až mírně depresivně. Na skalnatém poloostrově, nacházejícím se u hotelu Sentido, jsme objevili venkovní Muzeum mykénského osídlení. Je to ale jenom několik dochovaných kamenných zídek, které laikovi - nearcheologovi nic neřeknou. Platí se tu vstupné, v době naší návštěvy ho ale nikdo nevybíral.
Na zpáteční cestě do Paphosu jsme vystoupili dříve a šli se podívat na Královské hrobky (2,5 €). Jedná se o park, umístěný na krásném místě přímo na břehu moře, v němž se nachází osm zpřístupněných hrobek. Královské hrobky však ve skutečnosti nesloužily k pohřbívání králů, název získaly pro svůj vzhled, velikost a dórské sloupy, které je podpírají. Místo posledního odpočinku tady nacházeli hlavně příslušníci vyšších společenských vrstev. Návštěvu určitě doporučuji.
V pozdním odpoledni jsme ještě stihli prohlídku čtvrti Ktima, což je modernější část Paphosu, která se nachází asi dva kilometry od moře. Cestou jsme obdivovali pomerančovníky a citrónovníky rostoucí na zahrádkách jednotlivých domů. Došli jsme až k nově opravenému náměstí u radnice, nedaleko kterého se nachází Katedrála Agios Theodoros. Den jsme zakončili u moře, při pozorování západu slunce.
V sobotu jsme si v Paphosu nejprve prošli krásnou pobřežní promenádu plnou palem, která vede od přístavu až ke Kostelu svatého Mikuláše (cca 4 km) a poté navštívili Archeologický park (vstupné 4,5 €). Park se skládá z venkovních vykopávek a kryté expozice s mozaikami, které pocházejí z prvních staletí našeho letopočtu a dochovaly se v mimořádné kvalitě. Od roku 1980 je areál zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Odpoledne jsme si byli prohlédnout krásně zdobený pravoslavný kostel Agioi Anargyroi a také největší nákupní centrum na Kypru - Kings Avenue Mall. Po večeři jsme odjeli na letiště, kde jsme přespali (letiště je bohužel docela malé, s minimem vhodných míst) a v sedm ráno jsme již seděli v letadle do Bratislavy.
Kolik nás to stálo (kompletní náklady na jednu osobu):
- letenka z Bratislavy do Paphosu a zpět - 610 Kč
- doprava z Hradce Králové do Bratislavy a zpět - 670 Kč
- doprava po Kypru - 240 Kč
- ubytování v hotelu na 3 noci - 960 Kč
- vstupné - 185 Kč
- cestovní pojištění - 60 Kč
- jídlo a pití - 570 Kč
- parkoviště, toalety - 0 Kč
- CELKEM 3.295 Kč