Malta a Gozo 2019

Vítání jara na ostrovech Středozemního moře

Fotogalerie ZDE

V posledním březnovém týdnu jsem dětem udělal mimořádné prázdniny a vyrazil s nimi na pětidenní pobyt do nejmenšího státu Evropské unie – na Maltu. Letěli jsme z Bratislavy, která je dlouhodobě mým nejoblíbenějším letištěm. V současné době se zde dají sehnat jedny z nejlevnějších letenek v Evropě. Velkou výhodou tohoto letiště je také možnost parkování zdarma v jeho bezprostřední blízkosti. Za tři zpáteční letenky na Maltu jsme zaplatili celkem 89 €, takže jsme si mohli dovolit i ubytování v třílůžkovém hotelovém apartmánu v turistické oblasti Bugibba (420 Kč/noc). Hotel je vzdálen od moře cca 200 metrů, má kvalitní wifi a na střeše vlastní bazén. Ubytování je zkrátka na Maltě přes zimu velmi levná záležitost. Za letenky a apartmán pro tři osoby na tři noci jsme tedy zaplatili dohromady 3.600 Kč (1.200 Kč na osobu), což je cena až neuvěřitelná a během letní sezóny samozřejmě nedosažitelná.

Na letiště Malta Luga, které je jediným v zemi, dosedl náš Boeing 737 po desáté večer. Protože jsme věděli, že autobus do Bugibby takhle pozdě již nejede a taxík je drahá záležitost (cca 35 €), rozhodli jsme se již doma, že první noc přespíme přímo v letištní hale, odkud brzy ráno vyrazíme na prohlídku nedalekého rybářského městečka Marsaxlokk. Děti se na noc strávenou na netradičním místě těšily, jsou se mnou na podobné akce zvyklé (už jsme spolu nocovali v autě, v jeskyni a také na sněhu ve stanu, při mínus 7 st. C.)

Po prohlídce letiště (mimochodem velmi pěkného) se nám jako nejvhodnější a nejklidnější místo jevila letištní kaple. Za poslední řadou lavic byl volný prostor, roztáhli jsme tedy na zem deku, batůžky využili jako polštáře a popřáli si dobrou noc. Jediný Šimonek měl pochybnosti, jestli nás v kapli nechají přespat až do rána. Já si byl celkem jistý že ano a proto jsem neváhal přijmout sázku o deset dřepů. A prohrál jsem! Po půlnoci nás probudil pracovník ostrahy, s tím, že musíme odejít, protože se kaple zamyká. Asi třikrát se omluvil a potom nám ukázal místo u již zavřené restaurace Burger King, kde na koženkových, poměrně pohodlných lavicích, již několik lidí nocovalo. Tady jsme se solidně vyspali až do rána.

Po probuzení a malé snídani jsme vyrazili autobusem č. 119 do Marsaxlokku. Jízdenky se vždy kupují přímo u řidiče a stojí 1,5 € (v létě 2 €). Platí po dobu 120 minut a dá se na ně přestupovat. Vzdálenosti jsou sice na Maltě malé (ostrov měří na délku pouhých 27 km), velká hustota zastávek a ještě větší hustota provozu však způsobují, že tuto vzdálenost pojedete klidně dvě hodiny.

Třítisícový Marsaxlokk je historické rybářské městečko s překrásným přístavem, v němž nechybí množství barevných rybářských člunů, které se staly jedním ze symbolů Malty. Čluny mají na přídi namalovány oči, které je chrání před zlými duchy. Hned u přístavu, nedaleko zastávky, se nachází také fotogenický kostel Panny Marie. Ten je, stejně jako většina místních kostelů, ověšen množstvím žárovek. Na pobřežní promenádě nechybí řada restaurací a stánků se suvenýry. Velmi příjemné místo. 

Z Marsaxlokku jsme odjeli do hlavního města Malty, kterým je totálně přelidněná Valletta, rozkládající se na miniaturní ploše 600 x 1.000 metrů. Město je od roku 1980 zapsáno na Seznamu světového dědictví Unesco, mimo jiné pro „nejvyšší koncentraci historických památek na světě“. A my můžeme potvrdit, že co barák, to architektonický skvost. Po Vallettě jsme se za nádherného slunečného počasí vydrželi toulat asi tři hodiny. Poté následoval odjezd do Bugibby a ubytování v Huli hotelu, ke kterému jsme to měli od autobusového nádraží co by kamenem dohodil.

Další den jsme vyrazili linkou č. 211 do Čirkewwy, což je přístav na úplném severu Malty, odkud vyplouvají každých 45 minut trajekty na sousední ostrov Gozo. Při cestě míjejí třetí z maltských ostrovů, maličký Comino, na němž trvale žijí pouze čtyři obyvatelé. Jízdenky na trajekt se kupují až při zpáteční cestě z Goza a stojí 4,65 € (děti 1,15 €).

Na návštěvu Goza jsme si vyčlenili pouhé tři hodiny, což byla docela škoda, protože se nám tu moc líbilo. Na rozdíl od Malty je tady méně lidí a více prostoru. Prohlédli jsme si přístav v Mgarru s fotogenickým kostelem Panny Marie Lurdské, který je doslova přilepen na skalním masivu a pěšky pokračovali do vesnice Ghajnsielem, kde jsme (vyjma dalšího kostela) objevili místo, které nám připomínalo něco mezi parkem, zoologickou zahradou a dětským hřištěm. Tomuto místu dominoval obrovský dřevěný kříž.

Po návratu do Čirkewwy jsme si počkali na autobus č. 101, který nás odvezl do vesnice Pepka námořníka (Popeye Village). Tato vesnice, plná barevných dřevěných domečků, byla postavena v roce 1980 kvůli natáčení stejnojmenného hraného filmu a dnes slouží jako turistická atrakce. V ceně vstupného (11 €, děti 9 €, v létě o 3 € více), měla být patnáctiminutová vyjížďka na člunu, popcorn a pohlednice. Realita ovšem byla taková, že jízda na člunu se nekonala z důvodu nepříznivého počasí (jasno, 20 st. C.), pohlednici jsme ke třem vstupenkám dostali pouze jednu a na pytlíky s popcornem jsme si málem museli vzít lupu. Vesnice, včetně obřího umělohmotného sněhuláka, je jeden obrovský kýč, jenže… Děti byly nadšené a pokud jste na Maltě s nimi, tak je tahle zastávka zkrátka povinná!  

Celý následující den byl ve znamení deště a tak jsme na program zařadili prohlídku výborně hodnoceného Muzea automobilových veteránů (Malta Classic Car Museum - 150 metrů od hotelu, vstupné 10 €, děti 4,5 €) a Maltského národního akvária (Malta National Aquarium - 600 metrů od hotelu, vstupné 14 €, děti 7 €). Návštěvu obou míst můžeme doporučit.

Na poslední den našeho pobytu se sice na oblohu vrátilo sluníčko, jenže já měl úplně jiné starosti. Ráno jsem se při balení batohu špatně ohnul, ruplo mi v zádech a já prakticky nebyl schopen pohybu. K tomu, aby mé tělo začalo fungovat alespoň v nouzovém režimu, bylo potřeba velké dávky několika druhů analgetik.

Poté jsme odjeli autobusem směr letiště, ale cestou jsme si udělali zastávku v bývalém hlavním městě, kterým je Mdina (původně jsme měli v plánu i sousední Rabat, ale ten jsem vzhledem ke zdravotní indispozici zrušil). Mdina je středověké opevněné město s třemi sty obyvateli, plné úzkých uliček, do něhož je zakázán vjezd automobilů. Má přezdívku „Tiché město“. Bylo postaveno ve vnitrozemí, na nejvyšším místě ostrova. Nejvýznamnější památkou je Katedrála sv. Pavla, do níž se platí vstupné 5 €. Nám se však podařilo proklouznout zadarmo a dobře jsme udělali. Část interiéru byla v rekonstrukci a ten zbytek nenabízel ve srovnání s ostatními kostely nic mimořádného. U nedalekých hradeb nás potom čekal nádherný výhled do krajiny, což je vzácnost, protože nezastavěných ploch na Maltě moc není. Země navíc nemá žádnou řeku, jezero ani les.

Poté nám již zbývalo pouze nakoupit suvenýry, vyfotit se s místním rytířem a pokračovat v cestě na letiště.

Malta byla super (i když nedávno navštívený Kypr se mi líbil ještě o chloupek víc). Prakticky všechno nám klaplo podle plánu, počasí parádní, lidé příjemní, děti spokojené. Šárka mluvila krásně anglicky a průvan do peněženky nám tahle dovolená taky rozhodně neudělala. Għal darb'oħra addiju, Malta! (Zase někdy nashledanou, Malto!)

Praktické informace:

• voda z kohoutku se nedoporučuje k pití, 2 litry balené vody stojí 1 €, barel o objemu 6 litrů vyjde na 1,5 €
• na Maltě se jezdí vlevo a používají se zde anglické el. zásuvky. Je tedy nutné mít redukci.
• autobusové jízdenky platí 120 minut od zakoupení, jsou přestupní, avšak pouze v jednom směru jízdy. Děti nemají žádnou slevu. Lze zakoupit i týdenní neomezenou jízdenku za 21 € (děti 15 €). Vyplatí se to hlavně v létě, kdy je jednotlivé jízdné o půl eura dražší než v zimě.
• již poněkolikáté jsem ubytování platil přes server amoma.com, který je výrazně nejlevnější. Grafická úroveň jejich voucheru je strašná, ale jinak vše funguje jak má. Edit 2023: server amomy již není funkční.
• informace o tom, zda je letiště vhodné k přespání + recenze od těch, kteří tam již spali, hledám na www.sleepinginairports.net
• tipy na levné letenky a destinace hledám na  www.cestujlevne.com